Doteky řemesel Vrčeň

CIMG6939.JPGHned po ránu nebylo v Oselcích vůbec hezké počasí. Začalo pršet. Tkací stav, který jsme měli vézt s sebou, jsme museli zakrýt igelitem. Stejně tak jsme nakládali do auta i výrobky. Všichni vybaveni pláštěnkami a tety deštníky, jsme po deváté hodině vyjeli směr Vrčeň.

.

Po příjezdu na místo jsme byli zaskočeni lijákem. Domnívali jsme se, že než dorazíme, počasí se umoudří, bohužel ne. Seděli jsme tedy hodinu v autě. Pak pro nás přišel strejda Karel, že je načase připravit stav. Co se dalo dělat…

Lucka a Pepa si vzali pláštěnky, stav a přenesli jej na připravený stůl – pod nachystaný stánek. Ten se nacházel na dvoře strejdy Karla – hned vedle přadleny. Během chvilky jsme jej ozdobili transparentem DD Nepomuk. Zavěsili jsme ručně tkané kabelky, prostírání, dečky, které jsme přivezli s sebou.

A hle! Počasí si dalo říct a přestalo pršet. Hned se všem zvedla nálada. Tomášek, Miloš, Martin a Maruška se vydali s tetou Galinou na průzkum okolí. Účastnili se přípravy a pečení žitného chleba. Mezitím Lucka celou dobu tkala. Umí to velmi dobře a práce jí šla pěkně od ruky. Pak tkací jehlu předala Tomáškovi, Martinovi a Milošovi. I těm nejmladším to šlo opravdu skvěle. Nechtěli se od práce odtrhnou. Maruška vystřídala chlapce, aby si také mohli dojít na dobrý oběd. Jen Pepu práce nebavila.

CIMG6961.JPG

Děti při tkaní ukazovaly kolemjdoucím, jak se tká. Přidaly, za pomoci tet, odborný výklad. Tkaní si vyzkoušelo plno lidí – děti, maminky, babičky a také jeden tatínek. Opravdu nám naši kluci a holky udělali svým přístupem radost.

Kluci se také ale těšili, až půjdou se strejdou nakrmit domácí zvířata. Strejda Karel je tedy zaměstnal. Rozdal jim suché pečivo, zbytky jídel, pšenici, seno, vodu a radil, čím se které zvíře živí. Nakrmili prase, kozy, kachny, psa, slepice a králíky.

V zadní části strejdova dvora vyráběla paní Helča (jeho manželka) náušnice. Používala k tomu peříčka. Měla jich plno a různých barev. Naproti ve stodole zase byla paní, která s dětmi vyráběla skleněné lodičky. I naše děti si frontu vystály a lodičku vytvořily. Loďka byla tak krásná, že neodolala ani teta Eliška a musela si jí také vyrobit. Ale nebyla to prý žádná legrace.

CIMG6968.JPG

Den utekl jako voda a my se chystali k odjezdu. Akce se nám velmi líbila a doufáme, že se bude konat i příští rok.